Dary od našich předků

30.04.2020


Ahoj moji milí,

Dnešní článek bude úplně jiný a bude se týkat dotazů na moji životní cestu, proměnu a jak vnímám život. Jak jsem se dostala k mému poslání a jak si to dnes užívám. Miluji v životě krásnou elegantní módu, miluji legraci, svobodu, volnost, miluji cestovat, ale také velkou hloubku a moudrost v člověku. Miluji vás učit žít vědomě, vidět vás krásné, sebevědomé a šťastné. Miluji vás učit jak se strojit, aby jste se sami sobě líbili a miluji vás učit jinak myslet, aby jste se do sebe zamilovali .

Každý život je tu k tomu, aby si každý z nás v dětství aktivoval své zranění duše, to znamená, že se narodíme do prostředí, kde je připravené báječné podhoubí, aby jsme prošli bolestí a tím pádem pochopili, co je naší učební látkou a proč tu na naši planetě jsme. To znamená, že žádná bytost zde nemá procházku růžovou zahradou. A pokud vám to někdo tvrdí a nebo se tak prezentuje, je to jen iluze. Takový člověk by na této planetě nebyl. Jde ovšem o jednu věc a to, jaký postoj ke svému životu zaujmeme. Zda jsme v roli oběti a nebo ve své síle.

Role oběti (energie vnitřního dítěte) za nás velmi často převezme roli, aniž bychom si toho byli vědomi. Pak je náš život opravdu bolavý a těžký. Všechny překážky vnímáme jako složitost, místo jako báječnou výzvu do nového procesu učení. Je tedy potřeba si v sobě postupně zpracovávat všechny zranění, které budou během života vylézat napovrch. Protože ony prostě budou, to nejde zastavit. Mění se den a noc, vše je v neustálém pohybu. Mění se i náš vývoj a jde o proces zrání naší duše. Co je potřeba udělat, je přistoupit k sobě s laskavostí, jemností a aktivovat sebelásku, sebe- vědomí. Neb tohle je základ. Když se miluji, mohu rozdávat. Když jsem naplněn, šířím to kolem sebe a nic mě to nestojí. A tímto procházíme všichni. Tím pádem i já jsem byla plná zranění, obav, pocitů odmítnutí, nejsem dost dobrá, dost krásná, dost chytrá a nevím čeho všeho ještě. Máme zde ještě kolektivní vědomí, které nás drží v podstatě všechny nějak na stejné úrovni a proto se není opravdu za co stydět. A ano, umíme všechny tyhle věci potlačit, jen aby to někdo nepoznal a chovat se jinak, že?

Věřte mi, že když ke mě chodily ženy na tvorbu oděvů, bylo mi kolem 20 let, myslela jsem si že jsou všechny sebevědomé a jen já mám pochyby. Opak byl pravdou . Časem se mi začaly svěřovat a já byla v údivu, že to mají také a ještě mnohem víc než já. Každý máme to své. Např. v astrologii jsou planety, které nám ukazují, kde to zranění nejvíce pocítíme a jaká bude naše cesta. Všichni je tam máme a vyndat se nedají, jsou naší učení látkou.  Jde vždy o nás postoj a přístup k životu a také naši rodinnou linii. A zde je u mě např. krásný dar stylingu, tvorby oděvů a lásky k nim. Moji oba dědečkové tvořili oděvy, teda jeden obuv :-). A mě ŠÍT A TVOŘIT nikdy nikdo neučil a měla jsem nakonec svou firmu na tvorbu oděvů. To jsou ty dary, které dostaneme. Ale dostáváme i zátěž. (Takto by byl život bez růstu :-)). A moje bolest byla přesně o tomto tématu. Černá luna v 1 domě.  A je to prezentace sebe- KDO JSEM a k tomu moje oděvy, dary rodu. Dostanete určitý typ postavy, vzhled k tomu, přesně tak jak pro svůj vývoj potřebujete. O čem asi mohl být můj život? Krása a bolest v jednom. Obrovská touha, ale zároveň strach být odlišná, strach být jiná, stud za sebe, všichni mě sledují, neuvěřitelně přitahuji jejich pozornost a úplně si s tím neumím poradit. Jako modelka velmi potlačuji tuto bolest . Touha duše je naopak všem ukázat že svoboda a originalita, krása je o mém sebevyjádření. A ono to není úplně podporováno, protože v mém rodě jsou důležitější věci, než být "jen krásná". Zde je ještě důležitá etapa puberty kolem 15 let. Ten vzdor a rebelantství, kterým jsme procházeli. I tam jsme si udělali mnoho bloků, které během dalších let proměňujeme v lásku.

No, až když člověk přestane bojovat se životem a začne mu rozumět, vědomě ho žít, přijde smíření a klid. Jsem i velmi hluboká a mám obrovské vize a trápilo mě, že mi druzí nerozumí a vše pochopí až, když já jsem už zase jinde. Burcující emoce jsem zpracovala a hledala cestu sebepoznání dalších mých kvalit, prošla jsem školou karmalogie, energetické psychologie, Human designu, genových klíčů, prostudovala jsem i oblast ženství ze všech stran. Přesunula jsem křičící EGO do duše, ze strachu do lásky. Pochopila a přijala jsem, že každý jsme jiný, každý máme své standardy. Já miluji eleganci a krásu a někdo jiný zemědělství a gumáky. Ani jeden není špatný, nebo dobrý, jen je důležité v sobě vnitřně procítit to své a začít to plnohodnotně vyživovat a žít. Proto se nikdy s nikým nemůžeme srovnávat a v našich rodech je potřeba se naučit přijímat rozdílnosti i dary. Vybrat si z toho to své a to ostatní neodsuzovat, ale pochopit. Protože jsme zase u toho... A můžeme se hádat, zda je lepší den či noc. A má to smysl? Pravdu máme každý tu svoji .Jen my sami se známe a proto je potřeba všechny svoje strachy a pochyby pomazlit a přijmout. Neb vznikly právě v dobách, kdy jsme nebyly jako děti přijaty a pochváleny ve chvílích, kdy jsme tu podporu a lásku tak potřebovaly. Tam byla aktivována bolest, aby jsme naše zranění mohli zpravovat v další etapě života.

Nu a díky tomu všemu nepřijetí a nepodporování jsem v životě procházela obdobím mé bolesti i dokazování a zlobení se. To známe všichni a všechno s námi celý život pluje dál a neseme si to ve svém energetickém záznamu. A v těch největších bolestech je ta největší krása, náš dar .Co z toho plyne? Že utíkat před tím můžeme jak chceme, ale stejně nás to dohoní. Je to vždy o nás a pro nás. Celý život od těch oděvů utíkám a zase se vracím. Prošla jsem si obdobím, kdy mi to připadalo povrchní. Bylo to období, kdy jsem si potřebovala projít tím, že povrchní je jen můj přístup jít hlouběji do sebe a propojit oděvy, ženskost, postoj a mysl do 1 celku.

Když jsem to celé zpracovala propojila jsem vše co jsem se naučila, vyšlo z toho mé krásné poslání . Miluji úsměv a vidět ve všech očích jiskry štěstí. Radost a lásku.

POMÁHÁM ŽENÁM OBJEVOVAT SEBE SAMÉ, SVOU PŘIROZENOU KRÁSU A TÍM I TAJEMSTVÍ KOUZLA OSOBNOSTI. JEJICH VNITŘNÍ SÍLU, NEODOLATELNÝ ŠARM, AUTENTICKOU IMAGE POMOCÍ STYLINGU A PŘENASTAVENÍ NEPODPORUJÍCÍCH PROGRAMU. MOJI NEJVĚTŠÍ VÁŠNÍ JE UČIT ŽENY, JAK ŽÍT SVŮJ ŽIVOT RADOSTNĚ A JEŠTĚ U TOHO VYPADAT A CÍTIT SE BOŽSKY.


A tohle poslání nám nikdo neřekne, to potřebujeme objevit v sobě a vyzářit to ven. Pomáhat si navzájem, neb každý umí něco a každý sedneme někomu jinému. Tím pádem odpadne strach z konkurence a objeví se uvnitř klid a radost .


Vaše Lady EsTara Pospíšilová