Proces osvobození se

05.05.2019

Krásný den milé dámy a pánové,

Jmenuji se Lada Pospíšilová, dnes se vám trošku představím a s tím i mé celoživotní zkušenosti z oblasti módy, vnitřní i vnější krásy, poznání sama sebe, otevření srdce, nalezení svobody a radosti v každodenním životě.

Tento název" Stylista vědomé proměny" vznikl na základě mé dlouholeté praxe, která začala tvorbou oděvů a dále se prohloubila s hloubkou duše, vnitřní ojedinělou krásou, která je v každém z nás.  Po dlouhé době a žádosti klientů,  jsem se rozhodla psát články, zkušenosti, postřehy a zážitky, které prožívám sama sebou, s klienty, kamarády a vlastně všude kde se pohybuji. Celkově o tom jaký na nás mají naše oděvy vliv, jaké to je, když žijeme jen určitou částí našeho života, co způsobují rodové vzorce a tak dále, je to mnoho co vám s radostí předám a věřím, že přinese úsměv na vaši tvář a snad i určitá uvědomění.

Už jako malá holčička jsem vnímala krásu jako něco posvátného, hlubokého, velice ráda jsem malovala a tvořila, byla velice intuitivní, citlivá a vnímavá, klidná a hodná. Byla jsem v krásné ženské energii. Bydlela jsem na zámku v malé obci Zámrsku, možná jsem mé princeznovské jméno Lada dostala právě z tohoto důvodu. Byl tam nádherný park, pamatuji si, jak v něm ptáčci s radostí zpívali, byl to vždy orchestr a ladili zpěvem nádhernou energii.

Mám starší sestřičku, ona ráda pletla, já malovala, vyšívala, ale i pletla. Společně s maminkou jsme si užívaly společné chvíle u televize a každá s jehlicemi v ruce. Jak šel čas, začala jsem cítit potřebu dělat věci rychleji, tudíž pletení pro mě bylo pomalé. Zavedlo mě to k šicímu stroji, protože miluji krásu, barvy, velkou kreativitu, potřebovala jsem tvořit, hrát si. Být jiná, vyjádřit svůj dar přes sebe, přes oděvy. To co se tenkrát prodávalo v obchodech pro mě byla opravdu nuda, svázanost, šeď života. Přišlo to celé nějak samo, od malička jsem tvořila s babičkou a dědou, který byl krejčí, vždy jsem u toho procesu byla nadšená a šťastná. Vidět, jak se to tvoří.

Když mě bylo 13 let, moje kreativita dostávala zelenou. Nepotřebovala jsem jíst, spát, jen jsem měla obrovské představy, viděla jsem obrazy, co vše jde vytvořit, jaké jsou možnosti. Najednou jsem nemusela malovat oblečky na papír, ale vytvořit je, ušít je- mít to dílo v ruce a to nejen pro sebe. Ale i kamarádkám, sestřičce, mamince, jejím kamarádkám. Byla jsem tak uchvácená, nadšená, jakou proměnou ženy procházejí, když vytvořím nový model, nalíčím je, učešu. Tím že jsem velice citlivá a jemná uvnitř, cítím energie lidí. Hned po proměně byla ta změna cítit. Měla jsem obrovské představy o tvorbě a pomoci druhým, jak být šťastné a spokojené. Miluji harmonii, nadšení, vášeň v životě. Myslela jsem si, že tohle je život, že ta krása venkovní je ono. Nevěděla nic o růstu duše, o předaných rodových vzorcích, o potlačených emocích, které nám nedovolí žít radostný život, ale vnitřně jsem to cítila.

Ovšem jak šel čas dál, sama jsem procházela procesem uvědomování si svých bloků, ale i druhých.... Tímto jsem se dostávala do role terapeuta, kouče, vystudovala jsem mnoho kurzů a škol...

Vždy jsem tvořila oděvy s láskou, s obrovskou hloubkou mé duše v propojení se zákaznicí. Uvědomila jsem si, že být krásná z venku, tedy ustrojit se, nalíčit se, zvednout si sebevědomí je sice fajn, ale je to obrovská hra. Hra, kterou hraji nejen na sebe, ale i na druhé, aniž bych si to uvědomila. Je to poloviční krása. Být ženou je obrovský dar, nádherná esence lásky, křehkosti, ale i síly. Pokud je žena uvnitř bolavá a to jsme nějakým způsobem všechny, každá si procházíme procesem osvobozením se z minulosti, není zářivá, šťastná. Krása je zde pak v roli ega a překrývání a nebo potlačení mnoha bolestí, šatník je v podstatě jako berlička za to, kdo jsem. A to buď se stydím ukázat a radši nejsem vidět, nebo naopak, všichni se podívejte. Dodám si tímto způsobem hodnotu, nebo naopak nechci být vidět vůbec a své ženství úplně zabiji. Vše má svůj důvod. Nikoho prosím nikdy nesuďme, jsou za tím tak hluboké a bolestné rány.

Dnes klienty provázím hlubokými procesy vnitřního přenastavení, nalezení svoji vnitřní síly, hloubky, nalezení citu, svobody, lehkosti, plynulosti, bezpodmínečné lásce, pochopení sebe i druhých. Jak u jednotlivců, tak i párů.

Každá (ý) jsme tak jiná(ý) a originální a proto některá žena, či muž potřebuje sám sebe poznat přes oděvy směrem do nitra. Někdo má naopak trápení a přes vnitřek dojde ke kráse, do nové image, nového šatníku. Objevení našeho nitra je ukryto pod všemi bolestmi, které jsou uvězněny v atomovém krytu uvnitř nás, aby nebolely.

Krása je naší přirozeností, všichni ji v sobě máme. Pro každého je krása něco jiného a to je na tom to nádherné, naše odlišnost. Máme v sobě tolik pochyb sami o sobě, strach se otevřít, poznat kdo opravdu jsem. Je to velice hluboká proměna, cesta sama k sobě, ale nádherně osvobozující. Sama to pozoruji na sobě, stále se dostávám blíže sama k sobě, do niterné hloubky, kde sídlí naše ženství, krása a soucit k sobě samé.

Z propojení vnitřní a vnější krásy vzniká jeden nádherný celek. Jedno bez druhého není celek. Žena, která se za sebe umí postavit, jedná v nádherné ženské energii, to znamená s citem a přitom svojí hodnotě, ve svojí vnitřní síle. Nádherný ukotvený pocit, který se nedá koupit, ten vás nikdo nemůže naučit, ten se musí zrodit. Taková žena je obrovským darem pro druhé, je cítit nádhernou energií, která se nedá popsat slovy, taková žena je pevná jako skála a přitom křehká jako vánek. Plná soucitu a jistoty. Rozdává lásku a pochopení, všude kolem sebe. Zná své hranice a je v ní nádherný vnitřní klid, opravdivost.

Pracuji s rodovými liniemi a vidím, jak je naše ženství hluboce potlačeno, v mnohých rodinách je krása úplně zakázána, je to něco, co je nebezpečné. O těchto věcech budu psát pomaličku další články, abychom se dostaly milé ženy do hloubky a svoje ženství vynesly na světlo. Abychom se nadechly, ochutnaly svoje ženství, procítily svoje oděvy, do kterých odíváme svoje fyzická těla každý den. Do něčeho je ustrojit musíme, nazí chodit nemůžeme. Zvířátka dostala srst a my kreativitu, napíši vám o tom také. To jaký máme vztah k našemu tělu, to je také na jiné a hluboké téma.

Je toho tolik, co vám chci v našem seriálu předat, naučit, inspirovat a hlavně procítit a začít žít.

Miluji vidět svoje klientky kvést a vnímat jejich obrovské změny. Ty vnitřní změny, ale i vnější propojené nejen s novou image ušitou na míru. Nemyslím tou hranou, povrchní krásou, nebo naopak studem. Ale tou nádhernou vnitřní , kterou budete sami cítit i tou vnější, která bude vaší druhou kůží. Ta co je s vámi neustále, ta co za vás mluví, aniž by jste otevřela ústa. Ta, na kterou lidé reagují a možná se občas divíte jak a proč?

Každá z nás má v sobě obrovskou hloubku, pravdu o sobě samé.... Otevřít tyhle témata a potkat se svou bolestí, ale i svým kouzlem osobnosti je jeden z nejkrásnějších procesů.

Všude máme mnoho a mnoho informací, ale málo změn si dovolíme dělat a já bych zde s vámi chtěla udělat opravdové změny, chci aby každá žena rozkvetla jako růže, aby jste ožila, nadechla se a procítila svoji ženskost. Každá podle své rychlosti a možnosti, nikam vás nebudu tlačit, ono se to bude dít, jen se otevřít a pustit to k sobě.

Nic není o věku, váze, vzhledu, vzdělání, úspěchu či naopak neúspěchu, vše jsou pouze naše potřebné a prožité zkušenosti. Vše je přesně tak jak má být a celé projdeme proměnou, když se otevřeme a pustíme to k sobě...

Já Vám všem milé ženy, ale i muži přeji nádherné prožitky a otevřené srdce, procítěné s láskou.... Každá(ý) jsme hodnotná(ý) a důležitá(ý), každá(ý) zde máme své potřebné místo.

Žena je nádhernou esencí, kterou se bojíme procítit, nikdo nás to nenaučil, nevíme, co to je.

Ale nic nekončí, protože my právě začínáme

Žena je jako půda, dovoluje druhým, aby rostli. Jejich tempem a způsobem, jaký je jim vlastní.

Podporuje je tím, že je....

Cítíte to moje milé ženy, už jen to je obrovské .

Já vám děkuji, že jste si přečetli mé řádky, seznámili se s mým příběhem a poselstvím. Příště už půjdeme více do tématu.

Přeji všem krásný den s úsměvem a uvědoměním si sebe sama.

S láskou a úctou Lada Pospíšilová